Tabulka 2 – Nejdůležitější komerčně dostupné kmeny bakterií s probiotickým účinkem: L = Lactobacillus, B = Bifidobacterium
Aby mohl být bakteriální kmen využíván jako probiotikum, musí splňovat následující požadavky:
• musí být zdravotně nezávadný (např. lidského původu a nepatogenní)
• musí být natolik rezistentní, aby se nepoškodil v průběhu technologického
zpracování a neměl by ovlivňovat organoleptické vlastnosti probiotické potraviny • musí projít bez poškození gastrointestinálním traktem (odolnost vůči žaludeční kyselině a žluči)
• přichycuje se na epiteliální buňky ve střevech a je schopen dalšího růstu
• má pozitivní vliv na lidské zdraví
Probiotické organizmy se musí do střev (především do tlustého střeva) dostat při každém požití v dostatečném množství (jako minimální množství se udává 108), aby byly schopny významně ovlivnit složení střevní mikroflóry.
Naše znalosti o účincích probiotik se díky novým klinickým studiím stále prohlubují. Víme, že konzumace probiotik dokáže ovlivnit zácpové a průjmové stavy, vznik rakoviny tlustého střeva, zvládnutí patogenů přítomných v potravě, imunitní systém, laktózovou intoleranci, žaludeční vředy a hladinu sérového cholesterolu a tím i vznik kardiovaskulárních onemocnění (viz. tabulka 3).
Tabulka 3 – Popsané účinky probiotických bakterií:
Evropský trh s probiotickými potravinami stále roste, obrat je odhadován na miliardu EUR ročně, přičemž asi 60% tvoří mléčné výrobky. Tento trend bude i nadále pokračovat spolu s tím, jak se hromadí další důkazy o zdravotních přínosech probiotik, jak lépe chápeme mechanizmy jejich účinku a jak se v Evropských zemích klade stále větší důraz na zdraví a kvalitu života jejich obyvatel. Předpokládá se, že v souhlasu s těmito trendy se probiotika v příštích letech začnou ve větší míře dodávat i do dalších typů výrobků a nové typy nápojů a kvasných produktů se budou objevovat na evropském trhu v příštích letech.
zdroj článku: http://flairflow4.vscht.cz/syntSME1.doc